Úvodem:
Pralesničkovití (Dendrobatidae) je čeleď malých pestrých jedovatých žab z amerických tropických pralesů. Obecně se jim říká pralesničky nebo šípové žáby. Šípové žáby proto, že Amazonští indiáni jedem z pralesniček natírají šípy k lovu. Pralesnička strašná (Phyllobates terribilis) je malá, zelená nebo žlutě až oranžově zbarvená žába a je jedním ze zástupců z čeledi pralesničkovitých.
Obecný popis pralesniček:
Pralesničky žijí v tropických pralesech Střední a Jižní Ameriky. Většina druhů žije na zemi, případně v pralesním podrostu několik metrů nad zemí. Některé druhy žijí v korunách stromů. Dosahují délky 1 až 6 cm, jsou štíhlé a pestře zbarvené. Zbarvení a vzorování se může lišit i v rámci jednoho druhu. Na špičkách prstů předních nohou mají malé polštářky - "přísavky". Pralesničky jsou jedovaté, některé druhy více, některé měně. Mezi nejjedovatější patří žlutě zbarvené druhy pralesnička strašná a pralesnička dvoubarvá.
Jed pralesničky barvířské používali někteří amazonští indiáni, zejména Tupinambové, k přebarvování peří papoušků. Pokud se ranky po vytrhaných perech potřou silně zředěným jedem, naroste ptákovi oranžové nebo žluté peří namísto zeleného. Tato technika se označuje jako tapiragé.
Popis pralesničky strašné:
Pralesnička strašná je největší z druhů šípových žab a může v dospělosti dorůst až 55 mm, přičemž samice jsou typicky větší než samci. Stejně jako všechny šípové žáby jsou dospělci pestře vybarvení, avšak postrádají tmavé skvrny, jež jsou charakteristické pro příbuzné druhy. I tak slouží jako zbarvení výstražné, varující před jejich jedovatostí. Na prstech má přilnavé polštářky, které jí pomáhají při šplhání po rostlinách. Ve spodní čelisti má také kostěnou destičku, která vzhledem připomíná zuby a je jejím charakteristickým znakem odlišujícím ji od ostatních žab tohoto rodu.
Barevné variace pralesničky strašné:
Mátově zelená obývá kolumbijské území La Brea a je nejčastější formou chovanou v zajetí. Název "mátově zelená" je zavádějící, protože druhy bývají kovově či světle zelené nebo bílé. Samičky této formy jsou považovány za největší šípové žáby na Zemi.
Žlutá forma se stala důvodem pojmenování druhu v angličtině (golden poison dart frog). Jedinci mohou být barvy pastelově žluté až tmavě či zlatavě žluté. Obývá území Quebrada Guangui v Kolumbii.
Oranžová forma není tak běžná jako dvě předchozí zmíněné, ale žijí taktéž v Kolumbii. Mívají kovově oranžovou či žlutooranžovou barvu proměnlivé sytosti.
Jed pralesničky strašné:
Kůže pralesničky strašlivé je nasycena alkaloidním jedem, jenž je jedním z jedů běžných u šípových žab (batrachotoxiny). Ty zabraňují nervům v přenášení impulsů a zanechávají svaly v neaktivním stavu smrštění, což může vést k selhání srdce nebo fibrilaci.
Průměrná dávka jedu, kterou má žába k dispozici, je proměnlivá v různých lokacích a liší se i podle druhu potravy. Běžná pralesnička mívá kolem jednoho miligramu jedu, což stačí k zabití 10 000 myší nebo dvou samců slona afrického.
Jako většina ostatních jedovatých žab uchovává i pralesnička strašná svůj jed v kožních žlázách a díky němu jsou odporné pro predátory. Zabije prakticky cokoli, co ji může sežrat kromě hada liophis epinephelus, jenž je proti jedu rezistentní, nikoli však imunní. Pralesnička strašná tak má jen dva nepřátele: tohoto žabožravého hada a indiány z kmene Choco, kteří používají její jed k otrávení špiček šípů do foukaček
